So Beautiful Or So What (2011)
Paul Simon
Universal
09.06.2011 | Ten který kdysi za ticha přešel most nad rozbouřenou řekou se po letech vrátil k osvědčeným přátelům: Afričanům a producentovi Philu Ramonemu.
Přitáhl opratě pokusů – muzikál The Capeman nebo elektronické album Surprise s Brianem Enem – a obrátil pozornost k jednoduchým svěžím folkrockovým písničkám. Žádné celoplanetární hity na první našlápnutí, občas i trochu běžnosti, ale rozpomenutí na genialitu Gracelandu a tím na instrumentální živelnost, vytahuje Simon nové album do nejvyšších pater své úctyhodné tvorby. Shrnutě: hudebně ani v přitažlivém způsobu popisovat svět v němž žijeme se nevyčerpal; pořád mu to také mladicky skvěle zpívá.
Bude mu sedmdesát, má tedy o čem přemítat, zhusta sarkastiky a s humorem: láska, neprokázaná věčnost, posmrtný život jako byrokratická buzerace, války v Iráku a Vietnamu; vůbec si tak nějak čelem k nutnosti „čekat a trpět“ filosofuje o životě, který – podle něho – nikdo nevymyslí, to protože to samozřejmě nejde. Občas si při samém vyptávání naloží těžkou kládu: existuje v nerovném a bolestivém světě vůbec Bůh?
Asi nejvíc překvapí pestrost skladeb: skoky z blues do zydeco, blues, folku, gospelu, Afriky, rocku; tam a zase nazpět. Třebas i během jedné skladby: Dazzling Blues začíná zpěvem a zvukem bubínku mridangam od tamilského mistra Karaikudi R. Manijako a brzy se přidají tabla, táhnoucí se skladbou až do konce; mezitím se ale Simon s dvorním kamerunským kytaristou Vincentem Ngunini rozhoupou do písničkaření. Z Gracelandu vyloženě vyskočila skvělá Love is Eternal Sacred Light ve sborech se Simonovou manželkou, zapomenutou písničkářkou Eddie Brickell a nasamplovaným sólem harmoniky bluesmana Sonny Terryho. Rewrite letí do západní Afriky přímo, bez vytáček: harfa kora malijského griota Yacouba Sissoko souzní s akustickou kytarou a namísto basy slyšíme djembe a bambusový nástroj angklung z Indonésie (hraje na něj Steve Shehan).
Melodii Love and Blessings zvedá klarinet jazzmana Dr.Michaela Whiteho a opět nasamplovaný gospelový sbor Golden Gate Jubilee Quartet. Lyrickou Questions for the Angels něžní harfy, gongy i celesta a úvodní vypalovačku Getting Ready For Christmas Day projev reverenda J.M. Gatese. A když Simon po přijetí do nebe – skladba Afterlife - stojí před Bohem, z nedostatku slov ho osloví: „Be Bop A Lu La.“
Stavět se do fronty nadšenců z alba je marné, stejně by si vás tam pro její délku nikdo nevšiml. Je lepší podepsat slova Jiřího Suchého: “Zůstat sám sebou není věcí talentu. Je to dar.“
Jiří Moravčík
