Si la mar (2010)
On Eira
Helicomusic
31.08.2010 | Bijan Chemirani tvoří s otcem Djamchidem, bratrem Keyvanem a zpívající sestrou Maryam světově proslulý iránský Chemirani Ensemble: mistry s rámových bubnů daf, bubínku zarb a tamburíny riff vycházející ze starobylé perské hudební tradice spjaté s klasickou perskou poezií a súfismem.
Protože Djamchidovy děti přišly na svět v Paříži, jejich svázanost s Persií má u vlastních projektů daleko volnější průběh: Keyvan studoval také jazz a jihoindickou hudbu a Bijan je výrazně ukotvený ve Středozemí (natáčel například s Rossem Dalym nebo flamencovým kytaristou Juanem Carmonou ) a o jeho služby stál a stojí také Sting.
Hudební uspokojení není stavem, jehož by se dalo dosáhnout výhradně nástroji, musí mít také hluboký smysl a klidně i sounáležitost s dosažením cílů, které jiným mohou připadat praštěné. Bijan žijící dnes v Provence například propadl nutkání zhudebnit jak Středozemní moře dýchá. Plícemi se mu stala skupina Oneira (v řečtině Sny).
Cyklus vokálně a melodicky vzdušných, rytmicky přebohatých písní na debutovém albu nevzešel z jediného zdroje ale z mnoha: z Iránu, řecké Soluně, Kréty, středověké Al-Andaluz a jižní Francie. Snové téma pak absorbovalo řeckou a perskou poezii a hudba samotná předešlé zkušenosti hvězdného seskupení: Maryam se vedle perských kořenů léta věnuje italskému baroku a klezmeru; druhá zpěvačka Maria Simoglou pochází z Řecka stejně jako hráč na flétnu ney Harris Lambrakis, doprovázející zpěvačku Savinu Yannatou, Rosse Dalyho i jazzmany. Francouzský kytarista Kevin Seddiki hrál s Afričany, Al Di Meolou a vystudoval klasiku a jeho krajan Pierre Laurent Bertolino patřil s niněrou k oporám Dupain i nahrávek Salifa Keity nebo Vincenta Segala. Album na kterém ve skladbě Hypnovielle zpívá také Sam Karpienia vyšlo po předešlém čtyřletém koncertování, což je v jiskřivé sehranosti skupiny Oneira znát.
Jiří Moravčík
