Saints & Scoundrels (2009)
Sharon Shannon
Compass Records
31.05.2010 | Dvaačtyřicetiletá drobná blondýna dokáže i o samotě čelit sebevíc roztřeštěným davům. „Zatluče je jako hřebík do trámu,“ řekl o nejlepší irské akordeonistce Donal Lunny.
Přísahá na tradiční hudbu z rodného hrabství Clare, ale kam se na ní jiní hrabou když se pustí do cajunu, country, hip hopu nebo rockování. Pracovala pro Nigela Kennedyho, Willieho Nelsona, Sinéad O´Connor i Steve Earla, občas litujících jakou že si to pustili veš do kožichu. Před dvěma lety ji náhle zemřel životní partner Leo Healy a namísto toho, aby za ním v černém skočila do hrobu, shromáždila sbor loupeživců, co nemají nárok na nebe a Leo se dočkal bujných chvalozpěvů na sex, chlast a smrt vyvážených jímavým cajdákem Saints and Angels, po kterém mají i pohřební koně problém táhnout. Jasný vrchol alba, možná nejkrásnější písnička co kdy Sharon dostala z měchů, natočila s dávnými parťáky u nichž začínala kariéru: The Waterboys. Prý se kdysi nevešla na jejich zatraceně dobré album Fisherman. Objevem budou pro našince ochraptělí jugbandoví Sharoniny sousedé The Cartoon Thieves a rockabilly dračice Imelda May: těm evidentně někdo zapomněl říct, že kolem nich probíhá kar. Jenomže kdo by neztratil zábrany, když přes ně uhání neskutečná kapela s vrcholně sólující Sharon a překonávajícím se kytaristou Justinem Adamsem. Ta už z podstaty nemohla přibrzdit, když se za mikrofony postavili dva největší lotři: Shane MacGowan a Jerry Fish (Mudbug Club). Mimochodem Shane je prý podle Sharon „solidní sentimentální bačkora“. Atmosféra zvroucní snad jen v během písničky Shifting Summer Sands s dublinskou pěnicí Carol Keogh.
Žádnou z obvyklých cen za album Sharon rozhodně čekat nemůže, je to vlastně „jen“ pekelně zábavná kolekce dupáren, ale považujete-li ubulené vzdávání úcty zesnulým za masochismus, najměte si tuhle irskou partu a počkejte co nastane. Třeba nic, spíš ale pořádný mazec. Ostatně nebezpečí naznačuje už obal.
Jiří Moravčík
