Sounds From A Bygone Age, Vol.2 (2006)
Romica Puceanu & The Gore Brother
Asphalt Tango Records / PJ Music
11.04.2006 | Napůl negramotná romská zpěvačka Romica Puceanu si nikdy nestěžovala, že nemůže vycestovat ze země. Politiku nechápala, bolest a křivdu nad postavením Romů v komunistickém Rumunsku ukrývala raději do svých písní.
Dokázala se těšit z maličkostí, čaj s pořádným panákem dobrého koňaku pro ní byl vším. To že se nikdy nedostala do koncertních síní a celý život strávila v kavárnách a barech, s kapelou bratrů Goreových za zády nebrala jako smutný úděl, spíš jako požehnání: “Kde jinde bych potkala tolik krásných lidí. A o čem bych pak zpívala?“
I s vědomím toho, že romské otroctví, kdy se muži, ženy a děti prodávali běžně na tržištích jako koně, bylo v Rumunsku zrušeno teprve v polovině 19. století, nemůže se nikdo divit, že diktátor Ceauşescu Romy nesnášel, nepovažoval je za součást společnosti a dělal co mohl, aby se cokoliv z rumunské romské kultury dostalo za hranice. S tím, že Romica Puceanu byla nejznámější představitelkou stylu cintec de pahar, tedy starého způsobu zpěvu slučujícího jak romské, tak turecké prvky, neměla na pás nárok už vůbec.
Styl se ujal na předměstích velkých měst, kam se hromadně začali po zrušení otroctví přesouvat celé rómské rodiny. S nimi pochopitelně lautari, vesničtí romští muzikanti, přivyklí drsnému životu, vyučení bezpočtem svateb, pohřbů a slavností. Romské předměstské komunity se nazývaly mahala a hudbě a především písním dotčeným realitou nového prostředí se proto začalo říkat cantece de mahala. Romica Pucenau, zpívala od čtrnácti let, objevena bratrancem Victorem Gorem. Paradoxně v době, kdy by mohla prorazit do světa, ten si žádal spíš muzikanty Taraf de Haidouks či balkánské dechovky a tak se k nám její oduševnělý projev dostává až nyní na archivní nahrávce pořízené státní rumunskou firmou v Electrecord v roce 1964.
Puceanu disponovala nevyčerpatelnou zásobou písní a ráda svým vzrušujícně něžným, z hloubi duše vzlínajícím hlasem improvizovala přímo na pódiu, ideálně propojena s kapelou Taraful Fratii houslisty Aurela a akordeonisty Victora Goreových.
Když Romica Puceanu v roce 1996 ve svých sedmdesáti letech nešťastně zemřela při autohavárii, napsal jeden novinář: “Neznám v Rumunsku nikoho, kdo by dokázal vyjádřit lásku a bolest jako ona a proto si nedokážu si představit, co si teď bez Velké dámy cantece de mahala počneme.“
Asphalt Tango Records / PJ Music
Jiří Moravčík
