Bucharest Tango (2008)
Oana Cătălina Chiţu
Asphalt Tango Records / PJ Music
25.07.2008 | Marta a Klement Gottwaldovi tančí tango a on má v ústech rudou růži? Zvrácená představa. A přece: v Moskvě je k tomu donutil Stalin, zbožňující tango se stejnou vášní jako mladičké baletky; když se prý na frontě nedařilo, v Kremlu tekla vodka proudem a ožralí sovětští generálové s prostitutkami váleli na parketě.
Bukurešť 30.let za vlády krále Michala si na tango také potrpěla, ovšem s elegancí a espritem, na rozdíl od rudoarmějců si ho dokázala vychutnat: zpěvák Jean Moscopol se smlouvu londýnské RCA v kapse do svých písní dokázal vtěsnat bolest, radost i předtuchy a lautari Marin Teodorescu všemi nazývaný Zavaidoc cikánskou vášeň; rumunské tango byl tehdy pojem.
Po skončení druhé světové války, kdy to v Rumunsku vzaly do rukou komunistické hordy, dekadentní kapitalistická hudba ze dne na den zmizela z barů a kaváren. Moscopol emigroval, Zavaidoc raději odešel na věčnost, snad jen famózní zpěvačka Maria Tanase (bukurešťská Piafka) vydržela, i když si se svým židovským původem užila až až. Tango tvořilo pouze část jejího repertoáru, ojedinělou perspektivou nahlížela také na lidovou hudbu, do níž vkládala své charisma, až na ní v Rumunsku tehdejších let nikdo neměl.
Oana Cătălina Chiţu duchy meziválečné doby doslovným kopírováním nevyvolává, ačkoliv pohled na pódium, na mladou holku v dobovém šmrncovním kostýmu a gesty teatrálními, že na ně nemá málem ani Oldřich Nový, by k tomu mohl svádět. Nicméně autentičněji vzkřísit ducha Marie Tanase dnes umí pouze ona, holka z malé rumunské vesnice, žijící v Berlíně, kde vystudovala jazz a operu.
Vzpomněla si na tátu, co si prozpěvoval když chodil večer z hospody, následně prohrabala příbuzenský archív starých šelakových desek a s německo-balkánským orchestrem se bez falešné nostalgie pokusila otevřít téhle hudbě dveře do dneška. S nádechem jazzu, swingu, flamenca, cimbálem, houslemi a akordeonem. A dravou emocionalitou.
Asphalt Tango Records / PJ Music
Jiří Moravčík
