Ibokwe (2009)
Thandiswa Mazwai
Gallo Records
06.05.2010 | V Jižní Africe probíhá hudební vývoj docela jiným způsobem, než na severu a západě kontinentu: snad všechny žánry – jazz, gospel, blues, reggae nebo pop – tu během mísení s místními tradicemi vyraší do nikde jinde neslyšených verzí.
Z chudinské čtvrti Johannesburgu – Soweta – vzešlo například v polovině 90. let kwaito: sebevědomý pelmel tanečních beatů, hip hopu, rhythm´n´blues, raperů, afričanství a gangsta naštvanosti. Za kmotru kwaito je považována skupina Bongo Muffin s neobyčejně dravým hlasem zpěvačky Thandiswa Mizway, která se v roce 2004 vydala vlastní cestou a za debutové album Zabalaza získala cen, že by si s nimi mohla otevřít obchod. Obdivuje Milese Davise a předpokládá, že hudba přišla z vesmíru. V Jižní Africe ji považuji za nástupkyni nedostižné Miriam Makeba, což je velmi odvážné srovnání, nicméně s prvním poslechem doslova odstřelující, dynamicky elektrizující druhou deskou svým odpůrcům do rukou moc zbraní nedává.
V textech velmi osobní, do hloubky se zamýšlející Thandiswa připomíná hbitou gazelu prosmíkající se nebezpečím prudkými skoky ze stranu na stranu. Co skladba to vzdor stylové a žánrové monolitosti. Což v konečném výsledku poskytuje silný argument pro ty, kterým z konfrontace afropopu s globálním mainstreamem vycházejí vítězně na pravidla nehledící Afričané. Thandiswa totiž kličkuje mezi funky mbaqangou, jazzem, houpavým reggae, afrobeatem, highlife, hlásí se k odezvě Simonova Gracelandu a zapojuje do hry jihoafrické muzikantské predátory: do skladby Ingoma se trumpetou vstoupil legendární Hugh Masekela.
Na své vyloženě infekční afropopové počínání má pak Thandiswa svérázné vysvětlení: „Když už jsem naživu, je potřeba s tím něco udělat.“
Jiří Moravčík
