Rakioactive (2006)
Gothart
Black Point
25.08.2006 | Je to velmi balkánské. Je to velmi rockové. A je to velmi, velmi dobré. Ne-li nejlepší. I po čtrnácti letech, během nichž Gothart dokázal k hudbě z Balkánu přitáhnout posluchače, neodvažující se jí do té doby dotknout ani rezavou tyčí.
Mijaktičové navíc neumějí brzdit, netuší, co to brzdy jsou nebo je už dávno prodřeli a zahodili. Hlučné obludy jezdící na rakiji se zastavit stejně nedají. A protože některé hraniční závory skončili snad už navždy ve šrotu, mohou to hnát rovnou za nosem do Evropy. Patří tam. A mohou si to rozdat skoro s kýmkoliv, kdo má blízko k Balkánu nebo odtud přímo pochází. A vyznává pradávné motto Gothartu: „Všude tam odkud čerpáme byl Turek.“
Přednosti alba? Divoká, neodolatelná energie, hodnověrnost a důmyslné – překvapivé, vnitřně cítěné? - vykročení vstříc elektronice. Tradičně skvěle vybraný repertoár převážně z makedonských a albánských vesnic Mijaktičové v Praze zrestaurovali odvázanými vynalézavými, původní přirozenou muzikálnost českým knedlíkovstvím neubíjejícími, třeštivými a totálně podmanivými, bez diskusí hitovými aranžemi. V exotických kulisách se nepohybují s potřebou našincům cokoliv nakukat, čímž vytvořili následováníhodnou normu. Vypůjčí-li si písničku od cikánského ohně, neubijí ji lacině vlezlým vytahovačstvím, ale vrátí ji nazpět v takové podobě, až i ti Cikáni nevěřícně nadskočí. Určitě nad páně Klímovým šmirglapapírem přejetým hlasem, jehož vášnivost si může podat ruku s flamencovým duende – emočně spletitým stavem zpěvákovy duše povznesené nad vnímáním doby.
Jiří Moravčík
