800 (2008)
Mercan Dede
Doublemoon
06.10.2008 | Zatímco Turecko se osmdesát let po odluce státu od islámu samo sebe skrze ústavní soud ptá, zda mu přece jenom nepovolit uzdu, tamní občan, multiinstrumentalista, výtvarník, DJ a fotograf Mercan Dede (žíjící také v Kanadě, vlastním jménem Arkin Allen) vydává album na němž se asi nejoslnivěji po patnáctileté kariéře vyznává ze své životní filosofie: súfismu.
Tím si ovšem zase naběhl. Islámským fundamentalistům, těm tureckým z toho nevyjímaje, z téhle mystické odnože Mohammedova učení totiž odjakživa naskakují pupínky. Už z toho důvodu, že súfijové k sjednocení s Bohem využívají extatické stavy vytržení. Stavějí přitom na celé řadě metod – recitaci Božích jmen jako manter, propracovaných technikách dýchání, narkotikách a především hudbě, zpěvu a transovním tanci. Zatímco zpívané súfijské qawwali reprezentoval fenomenální pákistanský zpěvák Nusrat Fateh Ali Khan, taneční verzi sblížení s Bohem naopak vířiví dervišové řádu Mevlevi z tureckého města Konya, kde je ve svatyni pochován jeho zakladatel, perský mystik, filosof a básník Mevlana Dschalal Ad-Din Muhammad Rúmí. Tanec vířivých dervišů točících se v bílých sukních kolem své osy až do dosažení extáze, při níž opouští své ego a dospívá k dokonalosti, Rúmí pojmenoval Sema.
Výsostně turecká tradice má svá přísně daná pravidla neodmyslitelně spojená s hudbou stojící na zvuku bambusové flétny ney, na níž Mercan Dede hraje od šesti let, kdy poprvé spatřil obřad vířivých dervišů a položil si otázku:“Jde o cizince nebo anděle?.“
Vloni od Rúmiho narození uplynulo osm set let – na svět přišel roku 1207 v Balchu, dnešním Afganistánu – proto v názvu alba ta číslovka.
Derviš moderního světa, jak mu říkají v tureckém tisku, sice nijak zvlášť nevybočil z dosavadního ambietního technosúfismu, přesto lze nahrávku považovat za absolutní vrchol jeho tvorby. Především díky těsnému napojení na spiritualismus vířivých dervišů. Průkopnický mix tureckého súfismu a Západní elektroniky nabízí přiměřeně orientální mystiky, středozemních rytmů, hip hopu, nasamplovanou tureckou dechovku a nádherné okamžiky pro flétnu ney. Tabla a dolak pod prsty Shankara Da: jedinečnost a prudkost, jak se patří na rytmus tepající po staletí. Překvapivá niněra Bena Grossmana, atmosférické vlnění strun erhu čínské hráčky Shen-Qui přerývané qanunem Goksela Baktagira a baglamou Ismaila Tuncibleka vytváří oslnivý harmonický vesmír pro istanbulského rapera Ceza, vokál turecké popstar Yildiz Tilbeové a slova černé kanadské poetky a tanečnice Tanyi Evanson.
Vítejte v Mercistanu, vzkazuje Mercan Dede.
Jiří Moravčík
