Boomerang (2005)
Daara J
Wrasse Records
11.10.2005 | Nedělá vám dobře brutalita bronxského hip hopu? Chybí vám v něm melodie? A nevšední nápady, odlišující daleko víc tu či onu kapelu od druhé? Zkrátka, leze vám hip hop občas na nervy?
Jednoduchá rada - zkuste trio Daara J ze Senegalu; pro něho je například melodie východiskem. „Západoafrický hip hop představuje vlastně boomerang, který se po staletích vrátil z Ameriky do místa, odkud vyletěl,“ říkají bratři Seckové.
Zatímco jejich otcové vycházeli z reafrikazované kubánské hudby, oni, v duchu moderní doby, z amerického hip hopu. I ten má, stejně jako blues, gospel či jazz své kořeny v Africe, konkrétně v tradičních západoafrických orálních stylech tassu či kebetu. Pro členy Daara J proto nebylo ztotožnění se se zdánlivě vzdálenou hudební městskou kulturou zase tolik těžké. Převzali ji však po svém: požádali o spolupráci malijskou písničkářku Rokii Traoré, odlehčující jejich energický tah vznosnými melodiemi, na kubánské časy jim pomohl zavzpomínat vizionář Sergent Garcia a skladbu Si la Vie n´est pas Belle postavili na zulské tradiční melodii. Francouzsky zpívaná Paris Dakar obnáší francouzského DJ Disiz la Peste zanášejícího do ní pařížsky zjemnělý hip hopový sound. Pomohl jim také nasamplovat kytary z alb malijského bluesmana Boubacara Traoreho. Manuchaovsky pak Daara J promíchali reggae, soul, rock, latinu, senegalské rytmy hrané na djembé, sabary i talking drum a několik západoafrických jazyků – to aby jim rozuměli všichni na okolí. „Považujeme se za moderní grioty, poučující se z historie a zároveň připomínající lidem, úředníkům a politikům, o čem by život měl být. Jsme poslové reality.“
Nejlepší africké hip hopové album. O tom žádná.
Jiří Moravčík
