eXtraOrdinary Rendition (2008)
Rupa & The April Fishes
Cumbancha / PJ Music
11.09.2008 | Jste konzervativní a globální vnímání světa, v němž lusknutím prstu vznikají multikulturní obskurnosti vám je prosti srsti?
Máte smůlu, lékařka a písničkářka Rupa Marya vám v tomhle směru moc nepomůže, naopak, v hlavě vám nadělá ještě větší binec: Indka léta žijící ve Francii, dnes bytem v San Francisku, zpívá v pěti jazycích a svou identitu má za mozaiku, což souvisí s tím, že ve svých písničkách zvolná střídá argentinské tango, Latinu, balkánskou
cikánštinu, francouzský šanson s kabaretem a americký folk 60. let, po vzoru hippies zdobený špetkou indických rag. World music pak charakterizuje jako “ hnědí lidé hrají hudbu pro bílé“, což nebrání tomu, aby se její debutové album stalo senzací letošního léta.
Debutové album eXtraOrdinary Rendition představuje hudbu vzdorující žánrovým kategorizacím, pozvolnou, ani náhodou divokou jízdu skrze místo a čas. Žádný převrat, natož šok – takoví Dengue Fever jsou jiné kafe - a přece, z pohledu Američana tady není něco vpořádku: Rupa, otřesená Bushovou érou vnímající po 11. září cizince jako potenciální nepřátele, převážnou část skladeb nazpívala francouzsky, s všudepřítomnou aurou pařížských kaváren. „Rozhodla jsem se psát písně o lásce v období strachu v jazyce, kterému mé okolí nerozumělo, zato emocím zprostředkovaných hudbou už ano. Chci jazyk používat jako tahy štětcem místo abych si vybírala slova kvůli jejich obsahu.“ Se vším možná souvisí nadhled dávného filmového hitu Američan v Paříži, s komentářem tančícího Genne Kellyho "doma mi říkali, že nemám talent, tady mi to asi říkají taky, ale francouzsky to zní líp“. A vybavuje se vám slavný revoluční obraz dívky s francouzskou vlajkou a puškou od Delacroixe zdobící také novinku Coldplay? Rupa v San Francisku zbraň nahradila svazkem lilií a trikoloru zeměkoulí.
Kapela The April Fishes filosofii Rupy Marya – svět je jedno velké místo k milování – decentně podmalovává klouzavým swingováním a předešlými zkušenostmi: cellista Ed Baskereville vyšel z klasiky, černý trumpetista Marcus Cohen hrával v Saint Louis jazz, kontrabasista Tom Edler také, ale v New Yorku, Izabela Douglas, tuší co je musette a dlouho žila v Rumunsku, perkusista Aaron Kierbel má v malíčku klezmer a Adrian Jost pro změnu bandoneon s tangem. Takhle sofistikovaně už dlouho nikdo hranice neposlal do háje. Bez zbytečného patetizování, s hravým humorem Amélie z Montmartru a elegancí Američanky v Paříži.
Jiří Moravčík
