If On a Winter´s Night (2009)
Sting
Deutsche Grammophon
14.12.2009 | Nechal si narůst plnovous, začal mluvit Geordie dialektem z Northumberlandu, kterému se jinde na ostrovech smějí a nazpíval písničky, k některým z nichž mají Angličané důvěrný vztah.
Záleží ale na tom, kdo bude album poslouchat: Stingovi fanoušci u něho pravděpodobně usnou, tradicionalistům půjde zřejmě na nervy přítomný popový manýrismus a odmění ho shovívavým úsměvem. Na druhou stranu ale ocení, že zrovna taková kapacita věnuje pozornost lidové hudbě, která byla ještě donedávna v Anglii vnímána jako směšná staroba. Tak jednoznačné to se Stingovým folkařením ale není: sám tvrdí, že k nahrávání sbírky ho přivedla především návštěva rodného kraje, kde se v uplynulých třiceti letech neukázal a mysticismus zimního období, s nímž souvisejí temně melanchonické nálady všech textů. Jedním dechem také dodává, že se rozhodně nehodlá stát tradičním zpěvákem.
Je to poctivě myšlená deska v logice pokračování Stingových aktivit z nedávné doby: album písní renesančního loutnisty Johna Dowlanda Songs From The Labyrinth nebo schumannovský projekt Twin Spirits.
Ačkoliv pracuje se starými anglickými a skotskými baladami a vánočními carols ne všechno se na albu ale točí kolem lidové tradice. Skladba Christmas At Sea je sice původně ženský worksong z ostrova Sky, ale napasovaný na báseň Roberta Louis Stevensona, Burning Babe zase složil Chris Woods, velikán současného anglického folku a použil verše jezuity Roberta Southwella z 16. století a konečně, ukolébavka Bulalow vyšla z pera Petera Warlocka, pokud jde o písně, klasika ovlivněného prací Bély Bartóka. Hurdy Gurdy Man nemá nic společného s Donovanem, jde o anglický překlad Schubertovy písně Der Leierman z cyklu Winterreise a Now Winter Comes Slowly pochází se sbírky barokního skladatele Henryho Purcella. Lo How a Rose E'er Blooming je v Anglii velmi populární vánoční koleda německého původu i díky americkému písničkáři Sufjanu Stevensovi. Samotný Sting do kolekce vložil pouze dvě vlastní skladby: Lullaby For An Anxious Child a The Hounds of Winter ( ta už vyšla na jeho albu Mercury Falling).
Své příznivce vystavil Sting opět zatěžkávající zkoušce, což by tolik nevadilo, protože o ně i tak nepřijde, jenomže pojetí alba, které by se dalo charakterizovat jako vyšší populár, nemusí nutně oslovit ani folkovou obec. Vyumělkovaný, místy až enyovsky studený, teatrální zvuk pro ni totiž postrádá přirozenou přírodní vzrušivost, nepřekonanou ani Stingovou upřímně zamýšlenou snahou vytáhnout skladby na veřejnost. Od popové ikony se ale něco podobného dalo čekat, zkrátka chybí souznění a vztah k „umění lidu“ a zkušenosti nabyté v klasice nelze uplatnit v předělávkách tradičních skladeb, notabene dávno před ním přezpívaných lidmi jako Eliza Carthy nebo Sandy Denny. A nepomohla ani trojice instrumentálních folkových hvězd: už několikrát se Stingem spolupracující houslistka a hráčka na unikátní northumbrianské dudy Kathryn Tickell, skotská harfenice Mary MacMaster a melodeonista Julian Sutton.
Dojem zmíněného vyššího populáru podtrhují také aranžmá „velkoorchestrálnho“ producenta Roberta Sadina a u Stinga obvyklá přítomnost špičkových klasických a jazzových hudebníků, v níž najdeme i famózního iránského hráče na rámový buben Bijana Chemiraniho ze světově proslulé rodinné skupiny perkusistů Chemirani Ensemble a vokalistky Webb Sisters od Leonarda Cohena.
Stingův hlas nabyl hlubších, vroucnějších poloh a album se proto příjemně poslouchá, to je ale tak všechno. Mráz se vašich zad ani nedotkne.
Jiří Moravčík
