Hurdy-gurdy
07.04.2010 | Niněra
Niněru do Evropy podle všeho přivezli v 10. století Mauři. V následujících sedmi stech letech pak prošla celou řadou inovací, i když její princip zůstal zachován : struny jsou na místo smyčcem rozeznívány kolečkem potaženým kůží uváděným do pohybu klikou. Tónové výšky strun ukrytých uvnitř korpusu dosáhnete pomocí klávesové mechaniky. Nástroj má vedle toho i několik bordunových (doprovodných) strun vydávajících stejný tón; jedna z nich pak bývá opatřena vibrující kobylkou, dodávající niněře její charakteristický drnčivý zvuk.
V Evropě ji v různých variantách najdete takřka všude - vedle Čech a Maďarska i v Portugalsku, tady pod názvem sanfona nebo na Ukrajině, říkají ji tu limyky. Zvlášť silnou tradici má ale niněra ve střední Francii, v provincii Auvergne, odkud pochází celá řada vynikajících hráčů, jež pak lze každoročně potkat na festivale v St. Chartier.
